Když jsem vstala doma už nikdo nebyl. Táta šel zase brzo do práce. Šla jsem teda do kuchyně, kde jsem objevila lístek.Vrátím se pozdě večer. Nečekej mě. S láskou dady. Po tom co umřela máma se mě táta snaží zahrnovat láskou, ikdyž mu to moc nejde. No bezva zase jsem sama doma. Nalila jsem si sklenku džusu a do ruky vzala jablko. Po ránu jsem nikdy nemusela hodně jíst. Když jsem byla nasnídaná, bylo na čase abych ze sebe udělala člověka, i když jsem nikoho nečekala.
Ráda jsem prostě byla upravená. Ze sprchy jsem vylezla pěkně voňavá. Moje oblíbená vůně je broskvová. Oblékla jsem se a zapla notebook. Do uší jsem si dala sluchátka od mobilu. Na obrazovce mobilu jsem zaznamenala zprávu od Lil.
Neuděláme si dnes holčičí jízdu? Půjdem koupit obečení na koncert. Vůbec nevím co si vzít na sebe a pak u mě můžeš přespat. Do školy můžem jít od nás.:))Odpověděla jsem jí. Oka. Super. A hned přišla odpověď
Za půl hoďky jsem u vás.Takže už nemám volný den. Notebook se teprve zapínal takže jsem musela chvíly počkat než ho vypnu. Mezitím jsem se z pohodlných tepláků, převlékla do džínů a své oblíbené mikyny. A připravila kabelu s vecmi do školy. Oblečení jsem si nemusela brát. Spaly jsme u sebe hodně často, takže to dopadlo nakonec tak, že já měla nějaké věci u ní a ona u mě. zachvíly dole zazvonil zvonek. Popadla jsem kabelu a už byla u dveří.
Jakmile jsem otevřela, uviděla jsem rozesmátý obličej své nejlepší kamarádky.
"Čauky, to je hrozný koukala jsem se do skříně a vůbec nevím co si vzít na ten koncert." zasypala mě těmito slovy tak rychle že jsem stihla jen konec věty.
"A kdy ten koncert vlastně je?"
"Za týden, bude to úža. Mon, uvědomuješ si že máme lístky ve předu a pak se s nimi osobně setkáme!?."
"No páni uvidíš je zblízka." Musím uznat že teď jsem si ze své kamarádky tak trochu dělala srandu.
"Mě ten tvůj podtón neunikl." Už jsem nic neříkala jen jsem naznačila že už mlčím.
ještě jsme se stavily u nich doma, abych tašku s věcmi nechala u nich a mohlo se vyrazit na nákupy. Prošly jsme toho opravdu hodně a nejhorší na tom bylo že jsem celou cestu posslouchala ty kecy o 1D. Točila se mi z toho hlava.
"Už nemůžu." Stěžovala si Lil
"Dobře pojďme do.."
"Nado's!"
"Proč?"
"Třeba tam potkáme někoho ze skupiny."
"Prosím Lil nechci ti kazit radost, ale prosím už přetaň s One Direction. Ano půjdu s tebou na jejich koncert, ale to ještě neznamená že o nich potřebuju slyšet každou minutu. Vím že je miluješ a jsou pro tebe důležití, ale mě už z toho opravdu blbě." Tyhle tři věty jsem jí potřebovala říct pořádně srozumitelně, aby je pochopila.
"Chápu, Mon?"
"Hm?"
"Opravdu děkuju, že to pro mě děláš."
"Jsme přeci sestry." zase ta naše fráze.
Vešla jsem do Nado's jako první. Hned za mnou šla Lil. Po chvíly jsem si uvědomila že za mnou nejde. Otočila jsem se a viděla Lil jak stojí ve dveřích s otevřenou pusou a dívá se k jednomu stolu v rohu. Samozřejmě, seděli tam 1D. Okamžitě mi bylo jasné co musím udělat. Musím Lily odtáhnout pryč než udělá něco čeho bude litovat. Pozdě. Lily začala brečet a oni se podívaly za zdrojem vzlykání. Radši jsem k ní rychle přiběhla, prostrčila jí dveřmi a začala uklidňovat.
"No tak Lil, ššš...."
"To..to...to... Viděla jsi tam taky One Direction." nevěděla jsem co jí na to říct. Určitě začne vyšilovat ještě víc, ale co když jí řeknu že tam nebyly a sebere ji to taky. Rozhodla jsem se pro pravdu.
"Jo seděli tam ustolu a jedli, jako normální kluci. Vůbec nemusíš vyšilovat."
"O...oni vyděli to?"
"Ne nic neviděli." tohohle jí ušetřím.
"Dobře, alspoň že tak." Už se začínala uklidňovat.
"Dáme si párek v rohlíku. Ok?"
"Jo párek bude bezva. Moni udělala bys pro mě něco?"
"Jasnéé."
"Běž prosím jako na záchod a přitom zjisti co jedí."
"Na co to potřebuješ?"
"Do svého blogu. Prosííímmm." Dělala na mě psí oči.
"No tak dobře."
"Jsi fakt kámoška."
Lil zůstala sedět na obrubníku a já šla dovnitř. Jen jsem se koukla do jejich talířů a zvedla oči o něco víš. Jenže to jsem neměla dělat. Mé oči se spojily s těmi jeho. Viděla jsem jen jeho nádherně čokoládové oči a......... BUM.... ležela jsem na zemi, ani nevím jak.
"Bože jsi v pohodě? Nechtěl jsem do tebe vrazit." Nademnou se skláněl nějaký blonďatý kluk. Vůbec jsem nevnímala to jak vypadá. Před sebou jsem viděla pořád jen ty krásné oči.
"V poho to já jsem nedávala pozor." Ignorovala jsem nabízenou ruku a vstala sama. Rychle jsem zamířila na záchod. Ježiš co to dělám. Upravila jsem si rozcuchané vlasy a chvíly počkala, aby to vipadalo jako že jsem doopravdy byla na záchodě. Když jsem vycházela z Nado's k jejich stolu jsem se radši už nedívala.
Kamarádka na mě už čekala.
"Já tě obdivuju." řekla jakmile jsem si sedla k ní na lavičku.
"Proč prosimtě."
"Ty se srazíš s jednim z nich a nezačneš křičet ani brečet."
"Počkej ten kluk co do mě vrazil byl jeden z nich?"
"Jo Niall. Takže.. zjistila jsi co jedli?"
"Jop."
Zbytek dne proběhl v klidu.
super :)
OdpovědětVymazat